Dědičnost “zbarvení” v chovu německých boxerů
Dle standardu se uznává pouze žíhaná a žlutá (zlatá) barva s různou intenzitou, od světle žluté až po tmavou jelení červeň. Žíhaná varianta má na žlutém podkladě tmavé nebo černé žíhání, probíhající ve směru žeber. Základní barva a žíhání se musí od sebe jasně rozlišovat. Bílé znaky není třeba zatracovat, můžou mnohdy působit i hezky a elegantně, ale dle standardu se považuje za chybu, pokud jsou více než z ⅓ zvířete.
Základním “stavebním kamenem” je alela, která může být dominantní (vloha) pro žíhané zbarvení – Ebr a nebo recesivní (vloha) pro zlaté zbarvení – E Dvě alely tvoří gen, vždy jedna od otce a druhá od matky. A samotné složení genu má přímý důsledek na zbarvení potomstva a tady už se můžeme bavit o jedinci, který má určitý – genotyp. Ty mohou být dva, homozygot – gen tvoří dvě shodné alely a heterozygot – gen tvoří dvě různé alely.
A tím se dostáváme k vysvětlení proč se u boxerů ve standardu uznávají pouze dvě barvy a to na základě jejich genotypu. Více standard boxera http://www.boxerklub.cz/czech/standard.htm
- žíhaný – genotyp EbrEbr nebo EEbr
- zlatý – genotyp EE
Alela – dědičná vloha pro zbarvení; E – zlatá, Ebr– žíhaná
Gen – dvě alely, jedna od otce a druhá od matky
Ebr – dominantní alela pro žíhanou barvu
E – recesivní alela pro zlatou barvu
Homozygot – gen tvoří dvě shodné alely, EE nebo EbrEbr
Heterozygot – gen tvoří dvě různé alely EEbr
Jednoduchou simulací si sami můžeme udělat představu o možném výsledku křížení v první generaci za použití „třech různých variant“ genotypů.
„Bílé zbarvení“ tu není zohledněno, protože to není zapříčiněné genotypem. Nicméně výsledný počet jedinců s tou či onou „genetickou výbavou“ vždy záleží na individuálních vlastnostech a okolnostech. Jako je třeba vitalita a životaschopnost zárodků, embryí a dalších faktorů.
- homozygot EE – zlatý jedinec
- homozygot EbrEbr – žíhaný jedinec
- heterozygot EEbr – žíhaný jedinec nesousí vlohu pro zlatou barvu
Jako návod může pomoci obrázek vedle.
- EE x EE = 100% EE
- EE x EEbr = 50% EE a 50% EEbr
- EE x EbrEbr = 100% EEbr
- EEbr x EbrEbr = 50% EbrEbr a 50% EEbr
- EEbr x EEbr = 25% EE; 50% EEbr a 25% EbrEbr
- EbrEbr x EbrEbr = 100% EbrEbr
Bílý gen v chovu boxerů
Tento gen zapříčiňuje intenzitu bílého zbarvení u boxerů. Zde je důležité podotknout, že podobně jako žíhání boxerů, je ovlivněno řadou modifikátorů. To znamená, že fenotypově (barevně) budou odlišní, ale geneticky budou stejní a i nadále je to genotypově žíhaný nebo zlatý boxer.
- jednobarevné – „plain“ SS
- znakaté – „flashy“ SSw
- bílé – “white” SwSw
Opět existují pouze dva geny zodpovědné za barvu, gen plné barvy a gen označovacího vzoru (často nazývaný „bílý“ gen). Jedna alela od matky a druhá od otce…
Opět je pouze šest možných fenotypových variant potomků“
- „plain“ SS x„plain“ SS = 100% „plain“ SS
- „plain“ SS x „flashy“ SSw = 50% „plain“ SS a 50% „flashy“ SSw
- „plain“ SS x “white” SwSw = 100% „flashy“ SSw
- „flashy“ SSw x „flashy“ SSw = 25% „plain“ SS; 50% „flashy“ SSw a 25% “white” SwSw
- „flashy“ SSw x “white” SwSw = 50% „flashy“ SSw a 50% “white” SwSw
- “white” SwSw x “white” SwSw = 100% “white” SwSw
V dnešní době bude asi velmi těžké sehnat geneticky čistého jedince bez “bílého genu”. Proto platí jednoduché pravidlo, které je v současnosti rozšířené mezi lidmi: „čím více bílé barvy mají rodiče dohromady, tím větší bílé znaky jejich potomci mohou mít.“ Toto tvrzení není podloženo vědeckým vysvětlením, avšak zkušenosti z chovů tomu napovídají…